for English scroll down
Kača Olivová
20. 04. – 20. 05. 2023
Kateřina Olivová se ve své tvorbě zabývá formováním pojmu radikální body positivita – radikálního, aktivistického, emancipačního konceptu tělesnosti kombinujícího uměleckou praxi s teoretickými feministickými zdroji o tělesnosti, aktivismu, sexuologii, sex pozitivitě, queer, fat, disability poezií. Jejím cílem je především emancipace těla a tělesnosti v praxi, ale také v teorii od normativních patriarchálních konceptů.
Májka je ozdobný kmen stromu, který tvoří ústřední prvek jarních slavností rozšířených po většině Evropy. Pokud je májka strážce obce, ve videu na výstavě „So Hot I´m Hurting Your Feelings“ se sama umělkyně stává májkou, symbolem lásky, plodnosti, mládí či matkou přírodou, a tedy i strážkyní galerie. Stavění májek, Velikonoce, pálení čarodějnic – to všechno jsou svátky vítání jara a oslavy znovuzrození přírody ale i Krista. Tyto jarní Křesťanské a patriarchální pohanské či folklórní zvyky a tradice autorka přepisuje, dekonstruuje. Jako žena a Češka vědomě, nebo podvědomě přepisuje a dekolonizuje svátky, ve kterých vyrůstala, a které jsou u nás dodnes velmi oblíbené. Zároveň ze slavností přebírá atributy, které považuje za pozitivní a se kterými se ztotožňuje. Autorka postavila malou májku i v galerii, tedy symbolicky prostor obsadila svým konceptem radikální body pozitivity.
Video, společně s červenými stuhami objímajícími zeď doprovází audio, které Kača vytvořila pomocí pečlivého výběru z její soukromé feministické knihovny a vlastních textů: 1„Jak by to mohlo vypadat, kdybych praskla? Puknu a budou ze mě tryskat pestrobarevný proudy plný glitrů. Způsobím potopu. Pomalu budou zaplavovat krajinu, všechno bude duhový, voblemcaný, od glitrů, od Kači. Trochu mi to připomíná popis ženské ejakulace ve Vagína Monolozích od Eve Ensler. Postříkejme celý svět, to mu jen pomůže!“.
Díla na výstavě mohou fungovat samostatně, ale zároveň tvoří celek, navzájem se propojují a reagují na sebe. Ve vstupní místnosti můžeme vidět nápisy po stěnách, které navazují na audiozáznam.
Na monitoru je video nahé Kači popisující, jak obsadila galerii a zaplnila stěny svým životním výzkumem. Texty na stěnách jsou červené barvy, stejně jako nainstalované stužky májky, tato barva pulzuje celou výstavou, symbolizuje krev, slasti, teplo, vášeň, srdce, život, životní energii, ale zároveň je i barvou boje a války, tak jako erotizovaná žena, která musí stále bojovat za svá základní práva. Na videu je záznam psaní textů na velkoplošnou zeď, je cítit těžký fyzický výkon a snaha obsáhnout celou rozsáhlou plochu.
Kača se inspirovala umělkyněmi jako je Margita Titlová nebo Zdeňka Morávková, ale také Černým protestem v Polsku, či závěrečnou scénou každého dílu „Drag Race“, kde drag queen, kterou ze soutěže eliminovali, píše před odchodem odkaz ostatním rtěnkou na zrcadlo.
Návštěvníci mají k dispozici zdroje pro další bádání, autorka se se svým výzkumem chce s námi dělit, sdílí a nabízí k prozkoumání její vlastní domácí knihovnu. Dává také možnost divákům číst feministickou literaturu v leže, na příjemném polštáři ležíme na nahém Káčině těle. Věty v knihách, které hosta výstavy zaujmou, může sám dopsat na zeď galerie. Celou instalaci provázejí polštáře, jsou znakem pohodlí, které je vytvořeno pro vzdělávání a poznávání vlastního těla.
Obě místnosti spojuje video vítajících, mávajících prsou umístěné místo kříže nad dveřmi. Modla života, úrody, mléka, a hlavně veselá oslava lásky k vlastnímu tělu.
2„Možná jsem pro vás moc radikální, když mi nestačí body neutralita. Pro mě osobně je to málo. Já nejen že chci, abyste chápali a respektovali, že moje tělo je moje a vy mi nemáte do čeho kecat. Já navíc chci, abyste sledovali, jak svoje tělo miluju, obdivuju, vystavuju, hýčkám, jak s ním pracuju a s láskou, obdivem a úctou ho používám! Radikální sebeláska, radikální body pozitivita, emancipační síla velkýho bříška!“
Kateřina Olivová je umělkyně, performerka, pedagožka a kurátorka. Je absolventkou Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, Ateliéru tělového designu. V současnosti vede společně s Darinou Alster ateliér Nová média 2 na AVU. Je zakladatelkou podpůrné skupiny (nejen) pro matky umělkyně Mothers Artlovers a skupiny Kojící guerilla. Skrze své performance, které často balancují na hranici kýče a záměrné trapnosti, otevírá otázky zažitých společenských tabu. Ve své tvorbě tématizuje tělesnost, nahotu, sexualitu, feminismus, rodinu, mateřství a vztahy, emoce a sny. Primárním médiem její tvorby je tělo zapojené do performance. V roce 2018 byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2020 vydala knihu rozhovorů s rodiči v uměleckém provozu Milk and Honey a v roce 2021 úspěšně dokončila své PhD studium na téma Umění a mateřství u Prof. MgA. Lenky Klodové Ph.D.
1, 2, Citáty: Kača Olivová
Kamera: Michal Blecha
Nahrávka audia: Antonín Závodný
Dizajn na fatboye: Matěj Pšenička
Foto plakát: Natálie Košková
Foto použité na textilu: Alois Stratil a Barbora Trnková
𝑷𝒂𝒓𝒕𝒏𝒆𝒓̌𝒊: MKČR, MHMP, SFK, Praha 1, Kampus Hybernská, Flash Art
Děkujeme za podporu a sponzorský dar firmě STUHA:https://www.stuha.cz/
Trigger warning: nahota, sexualizované násilí
Foto: Josef Rabara
So Hot I’m Hurting Your Feelings
Kaca Olivova
20. 04. – 20. 05. 2023
Katerina Olivova’s work is concerned with framing the concept of radical body positivity – a radical, activist, emancipatory concept of physicality that combines artistic practice with feminist theoretical sources on physicality, activism, sexology, sex positivity, queer, fat, disability studies, theories of performance and performativity, and also poetry. Its main aim is to emancipate the body and corporeality from normative patriarchal concepts, both in practice and in theory.
The maypole is a decorative tree trunk that is the centrepiece of spring celebrations across much of Europe. If the maypole is the guardian of the village, in the video in the exhibition “So Hot I’m Hurting Your Feelings”, the artist herself becomes the maypole, a symbol of love, fertility, youth, or mother nature, and thus the guardian of the gallery. The setting up of the maypole, Easter, and the burning of witches are all festivals that welcome spring and celebrate the rebirth of nature, but also of Christ. The author rewrites and deconstructs these spring customs and traditions, both Christian and pagan, patriarchal and folkloric. As a woman and a Czech, she consciously or unconsciously rewrites and decolonizes the festivities she grew up with, which are still very popular in our country. At the same time, she takes from the festivities those attributes that she considers positive and with which she identifies. The author has also set up a small maypole in the gallery, symbolically occupying the space with her concept of radical body positivity.
The video, along with the red ribbons surrounding the wall, is accompanied by audio that Kaca created using careful selections from her private feminist library and her own texts:
1„And what would it look like if I burst? I’d burst and spill out colourful streams of glitter. I’ll cause a flood. I’ll slowly flood the landscape, everything will be a rainbow, sticky with glitter, with Kaca. Somehow it reminds me of the description of female ejaculation in Eve Ensler’s The Vagina Monologues. Let’s squirt the whole world, it’ll only help!„
The works in the exhibition can be independent, but at the same time they form a unit, they connect with each other and respond to each other. In the entrance room, we see inscriptions on the walls that follow the audio recording.
On the monitor is a video of a naked Kaca describing how she occupied the gallery and filled the walls with her life research. The texts on the walls are red, as are the maypole ribbons installed, and this colour pulsates throughout the exhibition, symbolizing blood, pleasure, warmth, passion, heart, life, and vital energy, but at the same time, it is the color of struggle and war, like the eroticized woman who must always fight for her basic rights. The video shows footage of her writing the lyrics on a large wall, you can feel the heavy physical effort and the effort to cover the whole vast area.
Kaca was inspired by artists such as Margita Titlova or Zdenka Moravkova, as well as the Black Protest in Poland and the final scene of each episode of Drag Race, where the drag queen who has been eliminated from the competition writes a message to the others on a mirror before leaving.
The two rooms are connected by a video of welcoming, spinning breasts placed above the door instead of a cross. A prayer to life, harvest, milk, and, above all, a joyful celebration of the love of one’s own body.
2„Maybe I’m too radical for you if body neutrality isn’t enough for me. It’s not enough for me personally. Not only do I want you to understand and respect that my body is mine and you have no right to mess with it. I also want you to watch me love, admire, display, pamper, work with, and use my body with love, admiration, and respect! Radical self-love, radical body positivity, the emancipatory power of a big belly!“
All of me – text of the audio installation
Katerina Olivova is an artist, performer, teacher, and curator. She is a graduate of the Faculty of Fine Arts of Technical University in Brno, Studio of Body Design. She currently runs the New Media 2 atelier at the Academy of Fine Arts together with Darina Alster. She is the founder of the support group (not only) for mother artists Mothers Artlovers and the group Breastfeeding Geurilla. Through her performances, which often straddle the line between kitsch and deliberate embarrassment, she raises questions about established social taboos. Her work explores issues of physicality, nudity, sexuality, feminism, family, motherhood and relationships, emotions, and dreams. The primary medium of her work is the body involved in the performance. She was a finalist for the Jindrich Chalupecky Award in 2018. In 2020 she published Milk and Honey – a book of interviews with parents in the artistic area. She successfully completed her Ph.D. studies on the topic of Art and Motherhood with Doc. MgA. Lenka Klodova Ph.D. in 2021.
1, 2, Quotes: Kaca Olivova
Camera: Michal Blecha
Audio recording: Antonín Zavodny
Fatboys design: Matej Psenicka
Poster photo: Natalie Koskova
Photo used for textile: Alois Stratil a Barbora Trnkova
Thanks to the STUHA company for the support: https://www.stuha.cz/
𝑷𝒂𝒓𝒕𝒏𝒆𝒓𝒔: MKČR, MHMP, SFK, Praha 1, Kampus Hybernská, Flash Art
Trigger warning: nudity, sexualized violence