My mother’s home is not my home

for English scroll down

Lê Thị Hoài
Domov mé matky není můj domov

„Domov mojí matky není můj domov” zkoumá krizi identity mladé Asiatky žijící v Evropě. Hledá pocit sounáležitosti, přijetí a pochopení. Umělkyně se snaží vytvořit přenosné kořeny skrze vytvoření vlastní svatyně, která pochází z tradice kultu předků. Svatyně pro ni symbolizuje nejen víru ve mrtvé předky, ale také je s ní spojené přesvědčení o „morálním dluhu svým předkům,” a uspořádání patriarchální, heteronormativní a konzervativní společnosti, se kterou autorka polemizuje.

Instalace je formou znovuuchopení spirituální tradice skrze vytvoření svatyně. V objektech svatyně autorka Lê Thị Hoài míchá dohromady symboly a tvary, které představují její hodnoty a přesvědčení a původní významy předmětů kultu předků.

Instalace se skládá z textilního tisku, kde se prolínají symboly západních hodnot s vietnamským folklórním mýtem  o původu, spolu s odkazy k rodině umělkyně Lê Thị Hoài. Další součástí projektu je soubor keramických předmětů: nádoba na vonné tyčinky, set nádob k pití a uříznutý prst. Jde o kopie čínského porcelánu dekorovaného mixem symbolů od výrazného vlivu Číny ve Vietnamu, feminismu po queer politiku. Instalaci doprovází krátké video (po shlédnutí zapal) s narací, pálením dopisu určeného autorčiným mrtvým předkům v pozadí, zatímco se umělkyně snaží porozumět svým vzpomínkám skrze fotografie, které pořídila ve Vietnamu.

Témata výstavy probírá autorka v trilogii videí „Matčiny ruce,” kde promlouvá se svojí matkou. Mezigenerační a mezikulturní konfrontance vedla k mnoha překvapivým závěrům.

Lê Thị Hoài (1992, Đà Nẵng, VNM) je českovietnamská grafická designérka a vizuální umělkyně. Vystudovala žurnalistiku na UK, vizuální komunikaci na UMPRUM v Praze a v současnosti dokončuje umělecká studia na Sandberg Instituut v Amsterdamu. Pracuje pro časopis revue Prostor. Ve své volné tvorbě se věnuje identitární politice, feminismu a „přenosným kořenům“.

Kurátorka: Tamara Moyzes

Spoluorganizátorom: Kampus Hybernská
Naši partneři: MKČR, MHMP, SFK, Praha 1

Lê Thị Hoài
“My mother’s home is not my home”

“My mothers’ home is not my home” is exploring identity crisis of an Asian young woman growing up in Europe. She’s looking for a sense of belonging, acceptance, and understanding. She’s trying to create portable roots through making her own shrine which comes from the tradition of Ancestors Worship. The shrine symbolizes for her not just the belief in dead ancestors, but it also comes with the notion of the “moral debt to our grandparents” and the organization of the patriarchal, heteronormative and conservative society which she’s questioning.

The installation is a form of reclamation of a spiritual tradition through making of a chosen shrine – using its objects to reflect values and beliefs which she follows while mixing them with some of the original aspects of the Ancestor Worship.

The installation consists of fabric digital print blending together symbols of the western values and Vietnamese folklore origin myth and the references to her family. Another part is a set of ceramic incense burning stick bowl, pouring and drinking cups, and cut-off finger. It’s an imitation of Chinese porcelain, decorated with a mix of symbols ranging from prominent Chinese influences in Vietnam, feminism to queer politics. The installation is accompanied by a short video (burn after seeing) with a narration, burning letter addressed to her dead ancestors in the background while trying to understand her memories through photos she took in Vietnam.

The author discusses the themes of the exhibition in the video trilogy “Mother’s hands” in which she talks with her mother. Intergenerational and intercultural clashes led to many surprising findings.

Lê Thị Hoài (1992, Đà Nẵng, VNM) is Czech-Vietnamese graphic designer and visual artist. She studied journalism at Charles University, visual communication at UMPRUM in Prague, and currently, she is finishing her art studies at Sandberg Instituut in Amsterdam. She works for magazine revue Prostor. In her practice, she focuses on identitarian politics, feminism, and “portable roots.”

Curator: Tamara Moyzes

Co-organizer: Kampus Hybernská
Our partners: MKČR, MHMP, SFK, Praha1